Mexický sklípkan rudokolený

Zažité předsudky

• „Je to mazlíček do ruky.“ → Ne. Manipulace je stresuje, hrozí pád a poranění, navíc obranné chloupky mohou dráždit kůži a oči.
• „Potřebuje pavoučí síť a větve.“ → Ne. Je to pozemní druh, vyžaduje široký půdorys a substrát k hrabání, ne výšku.

Obecné informace

Brachypelma hamorii neboli mexický sklípkan rudokolenní je jeden z nejznámějších terestrických sklípkánů. Robustní tělo, černohnědý základ s rezavo-oranžovým „kolenem“ na článcích nohou.

• Velikost: tělo 6–8 cm, rozpětí nohou zpravidla 12–15 cm.
• Povaha: klidná, pomalá, spíše „pozorovací“ druh – nevhodný k manipulaci.

Původ a biotip

Pacifické svahy středního Mexika (suché křoviny, okraje savan, řídké lesy). Žije v norách – přírodních i vlastních.

Počasí a teploty

• Teplota: 22–26 °C ve dne, krátkodobě 20–28 °C.
• Vlhkost: 60–70 %, udržovat část substrátu vlhčí, část sušší; vždy možnost volby.
• Ventilace: dobrá – zamezí plísním.

Zařazení druhu

• Říše: Živočichové (Animalia)

• Kmen: Členovci (Arthropoda)
• Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata)
• Třída: Pavoukovci (Arachnida)
• Řád: Pavouci (Araneae)
• Podřád / infrařád: Mygalomorfní pavouci (Mygalomorphae)
• Čeleď: Sklípkani (Theraphosidae)
• Podčeleď: Theraphosinae
• Rod: Brachypelma
• Druh: Brachypelma hamorii

Terárium a vybavení

• Typ: horizontální, dobře větrané.
• Rozměry (min.): cca 40×30×30 cm pro dospělce (víc je lépe).
• Substrát: kokosová drť/rašelina s pískem, 10–15 cm (aby mohla hrabat).
• Úkryt: korková kůra / jeskyně + listí; miska s vodou (mělká, stabilní).
• Dekor: kameny zajištěné proti zřícení; bez ostrých hran.
• Osvětlení: nepotřebuje UV; stačí denní cyklus místnosti (bez přehřívání).

Krmení

• Mláďata: cvrčci, švábci 2–3× týdně (přiměřené velikosti).
• Dospělci: saranče, švábi, cvrčci 1× za 7–14 dní.
• Pozor: při předsvleku často odmítá potravu; nezkonzumovanou kořist vyjmout.

Růst a svlekání

• Svlek (molt) probíhá vleže na zádech – není to „mrtvý pavouk“. Po svleku je chitin měkký; nekrmit 5–7 dní, jen voda a klid.

Určení pohlaví a dospělost

• Samičky mají v exuvii (svlečce) viditelné spermatéky.
• Dospělost: samci se poznají podle tibiálních háků a „palců“ na pedipalpech po ultimátním svleku.

v červeném kroužku je vidět spermatéka, jedná se o svlek samičky.

Námluvy, páření a kokon

• Námluvy: samec vibruje (drumming) a vyhledává samičku.
• Páření: vždy pod dohledem, s možností oddělení (samice umí být teritoriální).
• Kokon: samice může vytvořit za příhodných podmínek po týdnech až měsících; péče o kokon vyžaduje praxi, stabilní klima a trpělivost.

U Brachypelma hamorii samička vytvoří kokon z pavučiny a pečlivě ho hlídá. Uvnitř se líhnou miminka (slings), dvakrát se svléknopak a pak se rozejdou do světa.Tatínek? Ten už roli nehraje – nežijí rodinně jako savci. Mamka chrání kokon, ale až se mrňousci osamostatní, každý si jde po svém (v přírodě by spolu zůstali jen chvilku).

Zdraví a prevence

• Dehydratace: přístup k vodě, kontrola mikroklimatu.
• Plísně/roztoči: dobrá ventilace, karanténa nových kusů.
• Pády: nikdy neumísťovat výš než je nutné; výška = riziko prasknutí zadečku.

Právní rámec (CITES)

Rod Brachypelma je veden v CITES – příloha II. Mezinárodní obchod vyžaduje odpovídající dokumenty; v chovu preferovat legální odchovy od prověřených chovatelů.

Zajímavosti

• Ikonický „rudokolenní“ pavouk – častý ambasador mezi sklípkany díky klidnému projevu.
• Chloupky typu I/III (u rodu běžné) slouží k obraně: svědivý efekt na predátory. 

Nemoci a prevence

1) Dehydratace / přehřátí

Příznaky: zmenšený, scvrklý zadeček, vpadlé boky, malátnost, „přikrčený“ postoj; při horku neklid, snaha opustit úkryt.
První pomoc: okamžitě nabídnout čistou mělkou misku s vodou, zvlhčit část substrátu (ne pavouka), zchladit místnost na 22–26 °C (bez průvanu).
Prevence: miska s vodou neustále, stabilní teplota, v teráriu vždy suchá i vlhčí zóna.

2) Problémy po svleku (molt komplikace)

Příznaky: zbytky svlečky přilepené na končetinách/spřádacích bradavkách, potíže s chůzí.
Postup: umístit do „ICU krabičky“ – větraná krabička s vlhkou papírovou utěrkou na dně (ne mokrou), 24–48 h klid. Nepodávat potravu.
Prevence: nekrmit 5–7 dní po svleku, udržet klid a správnou vlhkost + ventilaci.

3) Poranění po pádu / rozdrcení zadečku

Příznaky: únik hemolymfy (světlá tekutina), neschopnost stát.
První kroky: klid, netlačit; pavouka přenést nízko v krabičce, kontaktuj veterináře pro exoty. Dočasně lze jemně tamponovat sterilní gázou; bez zkušeností neaplikovat lepidla.
Prevence: nízká výška dekorací, nezvedat pavouka do ruky, pevně ukotvené kameny.

4) Plísně a bakteriální problémy v teráriu

Příznaky: zápach, bělavé povlaky na substrátu/dekoru.
Řešení: odstranit ložiska, zlepšit ventilaci, vyměnit část substrátu, čistá miska s vodou.
Prevence: střídmá vlhkost (cca 60–70 %), dobré proudění vzduchu, zbytky potravy ven.

5) Roztoči / paraziti

Příznaky: drobné bílé tečky (pohybující se) při ústech, na zbytcích potravy; pavouk neochotně žere.
Postup: zvýšit hygienu, odstranit zbytky, karanténa krmného hmyzu, konzultace s vetem (některé zásahy jsou rizikové).
Prevence: nepřekrmovat, nenechávat kořist přes noc, čistota a karanténa nových zvířat.

6) „Death curl“ vs. odpočinek

Příznaky vážného stavu: nohy stočené pod tělo („death curl“), neschopnost stát.
Okamžitě: ICU krabička (vlhká utěrka, teplo 24–26 °C), voda, ticho, kontaktovat veta.

7) Odmítnutí potravy

U terestrických sklípkánů běžné: předsvlek, sytost, stres po stěhování.
Kontrolní body: klima, voda, žádná kořist v teráriu, klid. Pokud anorexie trvá týdny a pavouk hubne → konzultace s vetem.

8) Urtikační (obranné) chloupky – rizika pro člověka

Projevy u lidí: svědění kůže, zánět spojivek, podráždění dýchacích cest.
První pomoc: opláchnout studenou vodou, neškrábat, chladivý obklad; při zasažení očí vyplachovat a vyhledat lékaře.
Prevence: práce v rukavicích, neprovokovat pavouka, při „chloupkování“ zavřít a dát mu klid.

9) Kousnutí

U Brachypelma hamorii bývá účinek jedu u většiny lidí cca jako bodnutí vosou (bolest, otok).
Co dělat: vyčistit, chladit, klid. Při silné reakci (dušnost, závratě) vyhledej lékaře.
Prevence: žádná manipulace, jen pozorování.

Kdy volat veterináře (exotická zvířata)

• poranění s únikem hemolymfy,
• nepřirozené držení těla (death curl), neschopnost se udržet,
• dlouhodobá anorexie + úbytek hmoty,
• rozsáhlé plísně/roztoči, nejasné útvary na těle.

Dovolená

Sklípkan je na „dovolenou“ poměrně nenáročný — nepotřebuje denní krmení. Důležité je stálé mikroklima a voda.

Jak dlouho může být sám

• 7–14 dní: běžně bez problému, nekrmit těsně před odjezdem (zbytky kořisti by mohly plesnivět).
• 2–4 týdny: zajistit dostatek vody, správnou vlhkost a větrání; 1× týdně krátká kontrola (viz níže) je ideální.

Před odjezdem

• Vyndej veškerou živou kořist z terária.
• Doplň misku s vodou (stabilní, mělká) a navlhči část substrátu, druhou část nech sušší — ať si pavouk může vybrat.
• Zkontroluj, že dekorace (kámen, korková kůra) jsou pevně usazené.
• Zajisti, aby terárium nestálo na slunci a v místnosti nebylo horko/chlad.

Když může přijít „hlídač“ (1× týdně)

• Zkontroluje vodu, případně dolije.
• Mrkne na vlhkost (jemně porosí část substrátu, nikdy ne přímo na pavouka).
• Odstraní případné zbytky (bolus) a zkontroluje, že je vše v klidu.
• Nedává krmení, pokud není zkušený chovatel (živá kořist bez dozoru je riziko).

Pozor na svlek (molt)

• Před svlekem sklípkan často nejí a je zalezlý — to je normální.
• Během svleku nevyrušovat, nekrmit alespoň 5–7 dní po svleku, jen voda a klid.

Teplota a léto/zima

• Ideál 22–26 °C. V létě zabránit přehřátí (žádné přímé slunce), v zimě nemít terárium u studené zdi/průvanu.
• Krátkodobé výkyvy zvládne, ale stabilita je důležitá.

Nejčastější otázky:

1. Hodí se pro začátečníky?

Ano, patří mezi nejvhodnější „první“ druhy, pokud respektujeme bezmanipulační chov.

2. Mohu jej brát na ruku?

Nedoporučuje se – riziko pádu pro pavouka a dráždivé chloupky pro člověka.

3. Jak často je vhodné terárium čistit?

Průběžně odstraňovat zbytky potravy; kompletní výměna substrátu cca 1× ročně (ne při svleku).

4. Proč nechce baštit?

Může být před svlekem, může být sytý; zkontroluj klima a nabídni vodu. 

Osvěta pro návštěvníky zooparku

🧘 Ticho a klid • ✋ Neťukat na sklo • 🔒 Neotvírat terárium • 🌬️ Pozor na obranné chloupky • 👀 Jen pozorovat, nezasahovat.

Víte, že...

• Víte, že sklípkani neloví do sítí, ale číhají u nory a vyrazí, když ucítí vibrace? 🕷️👂
• Víte, že kořist předtráví mimo tělo – vstříknou enzymy a ztekutěnou potravu nasají? 🧪
• Víte, že samičky B. hamorii se dožívají až 25–30 let? ⏳💛
• Víte, že „chloupky“ na nohách a těle fungují jako senzory pohybu vzduchu? 🌬️
• Víte, že při obraně mohou „vykopávat“ dráždivé chloupky – ty umí potrápit kůži i oči? ⚠️
• Víte, že svlek (molt) probíhá často vleže na zádech – to není mrtvý pavouk! 🔄
• Víte, že po svleku je krunýř měkký a pavouka je potřeba nechat v klidu bez krmení pár dní? 🛌
• Víte, že B. hamorii je terestrický druh – miluje hlubší substrát na hrabání, ne výšku? 🪵
• Víte, že jejich jed je zpravidla mírný (často jako bodnutí vosou), ale respekt je na místě? 🐝
• Víte, že sklípkani umí týdny nejíst – mají pomalý metabolismus a „půst“ je normální? 🍽️⏸️
• Víte, že samci po dosažení dospělosti žijí podstatně kratší dobu než samičky? ♂️♀️
• Víte, že některé ztracené končetiny se mohou postupně zregenerovat v dalších svlecích? 🦵✨
• Víte, že rod Brachypelma je pod CITES – preferujeme legální odchovy od chovatelů? 📜
• Víte, že správné terárium má mít dobrou ventilaci, misku s vodou a bezpečný úkryt? 💧🏠
• Víte, že u nás žijí dvě Dandy – malá a velká – obě mají rády klid a teplo? 👯‍♀️☀️

Jak na to

Čištění terária:

Kdy čistit

• Průběžně (1× týdně): vyndat zbytky potravy (bolus), vyměnit vodu, setřít rosené sklo.
• Větší úklid (cca 1× za 6–12 měsíců): částečná nebo kompletní výměna substrátu, omytí dekorací, kontrola ventilace.
• Nečistit při předsvleku, svleku a 5–7 dní po svleku (jen voda a klid).

Co si připravit

• „Catch cup“ = průhledná krabička s víčkem (např. od salátu) + měkký štěteček/kartáček.
• Dlouhé pinzety/talířové kleště (na manipulaci se zbytky, ne s pavoukem).
• Rukavice, případně ochranné brýle (kvůli obranným chloupkům).
• Papírové utěrky, teplá voda, neutrální jemný prostředek (pokud je třeba; bez parfemací).
• Náhradní voda do misky, čistá miska (nebo dobře vyčištěná původní).
• Nový substrát (kokos/rašelina + trochu písku), korková kůra/úkryt.

Postup – rychlé „spot“ čištění (10–15 min)

1. Klid v místnosti, žádné ťukání na sklo.
2. Zajisti víko terária proti nechtěnému otevření.
3. Opatrně otevři, pinzetou vyndej zbytky potravy/plesnivé místo.
4. Miska s vodou: vylij, vypláchni horkou vodou, vrať čerstvou.
5. Sklo setři vlhkou utěrkou (chemii jen minimálně, pak dočista opláchnout).
6. Zavři, pavouka neruš. Hotovo.

Postup – větší úklid / výměna substrátu

1. Pavouka bezpečně přemístit do „catch cupu“
   • Vlož krabičku před něj, štětečkem ho velmi jemně naváděj dovnitř.
   • Nechytat do ruky, nepopuzovat.
   • Přiklop víčkem s dýchacími otvory.
2. Vyjmi dekorace (korková kůra, kámen).
3. Substrát částečně nebo celý vyhoď (bio odpad/směsný).
4. Vyčisti terárium: teplá voda + utěrka. Pokud je třeba, neutrální prostředek, poté důkladně opláchnout a osušit.
5. Znovu založ: nasyp 10–15 cm substrátu (B. hamorii ráda hrabe), lehce udusej, dej úkryt, stabilní misku s vodou.
6. Zajisti kameny (aby nemohly spadnout, klidně je zafixuj silikonem mimo terárium a nechej vytvrdnout před vložením).
7. Nech mikroklima ustálit (20–30 min), zkontroluj ventilaci a teplotu.
8. Vrať pavouka: krabičku polož k úkrytu, pomalu nadzvedni víčko, nech ho vlastním tempem vyjít.
9. Nekrmit 24–48 h po větším úklidu (nechceš stres + kořist v „novém“ prostředí).

Důležité zásady

• Žádné aerosoly/voňavky/chemikálie u terária.
• Nezvedat pavouka do ruky, nevyfukovat na něj vzduch (stres).
• Při „chloupkování“ (vykopávání obranných chloupků) zavři a práci odlož; při podráždění očí vyplachuj vodou, v případě potíží lékař.
• Živou kořist nenechávej v teráriu přes noc bez dozoru (může pavouka poranit, zvlášť ve svleku).
• Pád = riziko prasknutí zadečku → v teráriu raději nižší výška a bezpečné dekorace.

Jak často měnit substrát?

• Pokud je suchý, bez plísní a zápachu, stačí částečné výměny.
• Kompletní výměna cca 1× ročně (mimo svlekové období).

Re-setting úkrytu (pro welfare)

• Brachypelma ocení stálý úkryt (korková kůra/jeskyně).
• Vždy ponech suchou část a vlhčí kout (pavouk si zvolí).
• Miska s vodou vždy dostupná; udržuj čistou.

Vaše dotazy

1. Je Brachypelma hamorii jedovatá? 

Ano jako všechny tarantule má jed, ale patří k druhům s mírným účinkem. U většiny lidí vyvolá kousnutí lokální reakci (bolest, zarudnutí, otok), podobnou bodnutí vosou.

• Co je často horší: tzv. urtikační (obranné) chloupky ze zadečku; při podráždění je pavouk „vykopává“ a mohou způsobit svědění kůže nebo zánět spojivek.
• Pozor na individuální citlivost: lidé s alergiemi mohou reagovat výrazněji. Při silné reakci (kopřivka, dušnost, závratě) je to lékařská pohotovost.
• Prevence na farmě: bez manipulace, jen pozorování, klid u terária.

2. Kouše Brachypelma hamorii?

Ano, může kousnout, ale u klidných amerických druhů je to defenzivní chování a vzácné, pokud se dodržují pravidla (žádné sahání, neťukat, neotevírat). Typická reakce při ohrožení je:

1. Ústup do úkrytu,
2. varovné „chloupkování“ (vykopávání urtikačních chloupků),
3. kousnutí až jako krajní možnost.

Průběh a první pomoc:

• Lokálně bolest, otok, zarudnutí (často srovnatelné s vosím bodnutím).
• Ránu opláchnout, chladit, klidně antihistaminikum/gel na štípance.
• Vyhledej lékaře, pokud se objeví silná reakce (kopřivka po těle, dušnost, závratě) nebo pokud se zhoršuje stav.

Na farmě: s Dandou nemanipulujeme, ukazujeme ji bezpečně za sklem; díky tomu je riziko kousnutí prakticky nulové.

4. Kdy samec dosahuje dospělosti?

• U B. hamorii to bývá po ultimátním svleku přibližně ve 3–5 letech (růst urychlí vyšší teplota a vydatné krmení; v chladnějším „pomalejším“ chovu to může trvat déle).
• Znaky dospělosti samce:
  • na palpách vzniknou bulby („paličky“) se samčími pohlavními orgány,
  • často se objeví tibiální háky na prvním páru nohou (pomáhají při páření),
  • změna chování – je neklidnější, víc putuje, méně se skrývá.

5. Proč samec po dosažení dospělosti brzy umírá?

• Reprodukční strategie: po dosažení pohlavní dospělosti už samec zpravidla dále nesvleká (tzv. terminální svlek). Organismus přesměruje energii do páření místo do dlouhověkosti.
• Fyziologické stárnutí: postupně se projevuje senescence (slábnutí svalů, horší hydratace, opotřebení).
• Změna chování a rizika: dospělý samec více putuje, méně jí a více vysychá – v přírodě to zvyšuje šanci najít samičku, ale zkracuje život.
• Délka dožití: typicky 6–12 měsíců po ultimátním svleku (někdy do 18 měsíců; výjimky déle jsou vzácné a druhově podmíněné).
• Poznámka k výjimkám: ojediněle se popisuje „post-ultimate molt“ (pokus o další svlek), ten je ale vzácný, často neúspěšný a samce může usmrtit; navíc ztrácí funkční pohlavní znaky.

Welfare tipy pro dospělého samce v chovu: vždy miska s vodou, klid, bezpečné prostředí (nízké pády), nepřekrmovat živým hmyzem. Pokud to dává smysl a je to eticky/legálně v pořádku, lze zvážit páření s vhodnou samicí.

6. Chloupky a vibrace – jak to přesně funguje?

Sklípkani (včetně Brachypelma hamorii) se při orientaci a lovu opírají hlavně o mechanosenzorické chloupky:

1) Trichobothrie (senzorické chloupky na nohách)

• Jsou to dlouhé, extrémně jemné chloupky vyrůstající z nohou a okolí úst.
• Proudění vzduchu nebo vibrace podkladu je jemně ohne → v jejich kořeni se aktivují mechanoreceptory, které posílají nervový signál.
• Pavouk tak „čte“ směr a intenzitu podnětu (např. krok kořisti, poryv vzduchu, dotek), a z úkrytu vyrazí ve správný okamžik i bez dobrého zraku.

2) Lyriformní orgány (štěrbinové senzory)

• Drobné štěrbinové receptory v kutikule (na nohách) doplňují trichobothrie.
• Vnímají vibrace a napětí v povrchu – pomáhá to při přesném „zaměření“ podnětu v terénu.

Pozor – neplést s obrannými chloupky (urtikačními) na zadečku!

• Urtikační chloupky jsou krátké, háčkovité chloupky na zadečku.
• Pavouk je při obraně může „vykopávat“ směrem k hrozbě; u lidí mohou dráždit kůži a oči.
• Trichobothrie na nohách jsou naopak „senzory“, ne obrana.

Stručně: trichobothrie jsou „uši“ pavouka – zachytí drobné vibrace a umožní lov z úkrytu. Oči tarantule jsou malé a vidí spíš na blízko; hlavní „smysl pro lov“ má právě v chloupcích na nohách.

7. Kolik má sklípkan očí?

👁️ Anatomie očí sklípkana

Sklípkani (Theraphosidae) mají osm jednoduchých očí, která nejsou jako u lidí — neslouží k ostrému vidění, ale spíše k vnímání světla, pohybu a stínu.
Oči jsou umístěny na svrchní části karapaxu (hlavohruď) v charakteristickém tvaru malé podkovy.

Rozlišujeme čtyři páry očí, pojmenované podle jejich polohy:

• AME – Anterior Median Eyes (přední střední oči)
  → největší pár uprostřed hlavy, zachycuje pohyb přímo před pavoukem.
• ALE – Anterior Lateral Eyes (přední postranní oči)
  → po stranách předních, rozšiřují zorné pole a pomáhají s orientací v prostoru.
• PME – Posterior Median Eyes (zadní střední oči)
  → menší oči těsně za středními, reagují především na změny světla.
• PLE – Posterior Lateral Eyes (zadní postranní oči)
  → nejvíce „vzadu“, umožňují pavoukovi vnímat, co se děje za ním — jeho „záda“.

👀 Funkce

Sklípkani mají široké zorné pole, ale nízké rozlišení.
Nevidí detaily, zato výborně vnímají pohyb a směr světla.
Hlavní smysly jsou však jinde — chloupky (trichobothrie) na nohách a těle zachytí i ty nejmenší vibrace, které pavouk často vyhodnotí rychleji než zrak.

🧠 Zajímavost:

• Oči jsou párové, tedy po dvou na každé straně hlavy.
• U většiny sklípkanů mají černě lesklý povrch a působí jako drobná korálková zrcátka.
• Pavouci oči nepohybují, otáčejí se celým tělem.

Diskuze