 |
Převzali jsme od majitele, který se z nějakého důvodu již nemohl starat.
|
Jsem 14 letý senior činčilák Torpi. Prožil jsem krásných 14 let milován a opečováván a užil si krásná léta svého života. Bohužel v mém životě nastala smutná událost a já neměl kam jít. Jsem již starý dědoušek Torpi, ale cítím se stále fit, ale i tak jsem se bál, co teď semnou bude?
Sedím teď tady ve své kleci, ve svém domečku, ale ti lidé jsou jiní. Jsem v jiném prostředí, tady to neznám. Je tu plno jiných zvířátek, někteří jsou taky chlupatí, ale je také vůbec neznám. Jsem trochu vyděšený a bojím se co bude dál.
Dostal jsem dobroty, co mám rád a zvířátka jsou zajímavá, začínají se mi líbít. Ta paní co si mě denně bere na ruku a pořád na mě něco mluví, tedy říká moje jméno. To jediné jí rozumím. Jak ho zná? Je hodná, dává mi dobroty a jídlo a mění písek na koupání a hezky mě hladí, to není zas tak špatné. Mam se celkem fajn, už jsem se na ruce byl podívat i venku a nebál jsem se. Ty jo tam bylo zvířátek prý farma. To budu mít kámošů, musím se s nima seznámit.
Jsem již staroušek Torpi, potřebuji trochu té lásky k svému klidnému stáří a občas to pohlazení a něco dobrého na zub. Jsem rád, že nyní žiju zde na farmě plné zvířátek a že vše takto dopadlo.
A když budete mít čas přijeďte se na mě někdy podívat, bydlím zde v kontaktním ZOOparku.
Budu se na Vás těšit.
