![]() |
Nalezený v -10 stupních s omrznutými oušky v kurníku u slepiček.
|
Jsem kocourek Flíček a můj příběh začal v mrazivém lednu 2024, když venku bylo -10 stupňů. Tehdy mě Andrejka objevila samotného u výběhu kachen. Čekala, jestli se neobjeví moje maminka nebo sourozenci, ale nikdo nepřišel. Já jsem mezitím zalezl do kurníku, abych se trochu zahřál. Byla mi zima a už jsem nevěděl, co dál, ale Andrejka neváhala a odnesla mě domů do tepla.
Měl jsem omrzlé ouška a byl jsem celkově takový malý uzlíček. Ale víte, co bylo doma? Zrovna tu byl nově dovezený kozlíček Bertík! A světe div se, stal se ze mě jeho malý svěřenec – dělal mi chůvu. Pořád mě hledal, hlavně v želvím domečku, kam jsem si rád zalezl. Dělal jsem si z něj srandu a on mě vždycky hledal a mručel jako starostlivý opatrovník. No, byla to s ním zábava!
Když se oteplilo, mohli jsme oba konečně začít chodit ven. Bertík už ale zůstal venku natrvalo s ostatníma kozičkama, protože, upřímně, už pěkně smrděl – jak se na správného kozlíka sluší a patří! :-)
Dneska jsem z malého uzlíčku vyrostl v pořádného kocoura. Jsem plný flíčků, a tak mě podle toho i pojmenovali. Snad mě podle nich poznáte, až přijedete. Kamarádím se skoro se všemi zvířaty na farmě, jen Bezděk mě moc nemusí, ale co, to zvládneme. Jsem spokojený a rád si hraju, dovádím a občas jen tak lenoším. Takže až mě potkáte, nezapomeňte mě pohladit – ale jen pokud Bezděk zrovna nebude poblíž! 🐾❤️