Mikina

Kmotr: Blanka Kempná

Nevhodný majitel, týrající holčička. U nás je již kočička štastná...

Jsem kočička Mikinka, drsňačka s velkým srdcem a ještě větší odvahou. Moje původní rodina na mě nebyla zrovna laskavá, ale díky tomu jsem se dostala na farmu Kapsa – a tady to teprve začalo být zajímavé! Poprvé jsem tu poznala ostatní kočky, venkovní svět a... no, taky námluvy a první koťátka. To byly časy!

Pamatuju si, jak jsem den před porodem chytala místní potkany, co si troufali na krmení našich prasátek a oveček. Žádná těhotná pohodička, žádné gaučování – já makám! Pak se to ale trochu rozjelo. Druhý vrh byl neplánovaný, protože antikoncepce nezabrala, a třetí už byl za rohem. No, řeknu vám, být máma na plný úvazek mě úplně vyčerpalo. Naštěstí veterinář řekl dost, a teď už mám klid. Bez dělohy, ale se stejným elánem do života.

A přece jsem v tom mateřství měla jeden hrdinský moment. Když jsem měla svoje koťátka, někdo nám hodil dvě nedokojená mimina. Co jsem mohla dělat? Přijala jsem je a nakrmila společně s těmi svými. Zachránit životy – to se prostě počítá!

Dnes už koťátka mít nebudu, protože tady nejsme kočičí farma, všechny holky jsou vykastrované. Ale věřte mi, na drsnosti mi to neubralo. Jsem tady jedním z hlavních hlídačů, a když dojde na bitku, vždycky vyhraju. Andrejka mi říká „meďulko,“ a víte co? Mě se to líbí, protože jsem jako méďa – mazlivá, ale když jde do tuhého, ukážu zuby.

Tak čus, musím jít zkontrolovat myši. Tady to někdo dělat musí, ne? 😼