Další týden je za námi a já vám povím, člobrdíkové moji, že na Farmě Kapsa se zase děly věci 🐾🏡. Kdybych si to měl zapisovat packou do deníčku, asi bych si musel namočit celou tlapu do inkoustu, protože jen špička drápku by na to nestačila ✍️🐶.
Začnu tím nejdůležitějším. Spím s velkým plyšovým psem 🧸🐕. Ano, čtete správně. Já, Theo, velký bílý pastevec, strážce farmy, muž činu a odborník na důstojné bafání, mám plyšového kámoše 🤍. Je velký, chlupatý, nemluví, neodmlouvá, nekrade mi misku a hlavně se se mnou nehádá o místo. Takže ideální spolubydlící 😄.
A protože panička prý pořád přemýšlí, co všechno mi koluje v krvi, udělali jsme DNA testy 🧬. Ty jo, to bylo něco. Vytírali mi držtičku kartáčkem, jako kdybych byl podezřelý z nějakého psího zločinu 🕵️♂️🐾. Ale prý se dozvíme, kdo byla moje mamka, taťka, babičky, dědečkové, prababičky i pradědečkové. Úplný rodokmen 🌳! Já teda nevím, co čekají. Já myslím, že tam bude napsáno: „Theo. Plemeno: majestátní bílé stvoření. Povolání: farmářský šéf bezpečnosti. Povaha: někdy beránek, někdy samostatná jednotka.“ 🐑👑
Na farmě se ale nedějí jen moje velké životní záhady. Krásný příběh teď píše babička Felinka a králíček Charlie 🐰❤️. Felince odešel její životní parťák Felix a ona byla nějakou dobu moc smutná. Takové to tiché smutno, kdy i zvířátko kouká jinak a člověk ví, že mu někdo chybí 🕯️. Jenže pak přišel Charlie. Malý chlupatý gentleman, který Felinku olizuje, stará se o ni a dělá jí společnost 🐇💕. A víte co? Ona zase začala být spokojená. Někdy si myslím, že my zvířata nepotřebujeme velké řeči. Někdy stačí jen být vedle někoho, kdo vás má rád 🤍.
Já už taky dělám velké pokroky 🐾. Kohouti, slepičky, kuřátka… 🐓🐔🐥 dřív bych si asi musel všechno pořádně promyslet, proštěkat a okomentovat, ale teď? Teď už to začínám mít v hlavě srovnané. Klidně spím v kotci, slepičky se tam chodí napít, kohouti se tváří důležitě a občas mi někdo něco dobrého ukradne z misky 😄. No a co. Já se nezlobím. Jsem přece pastevec. A správný pastevec se stará, aby bylo stádo v bezpečí, ne aby se hádal s každou slepicí o drobek 🐕🦺❤️.
Pak přišel velký výlet 🚗. Jel jsem páníčkovou Kuginou. To vám byla jízda! Vítr v tváři, teda spíš v pyskách, protože já mám pysky jak doga a když je vystrčím z okýnka, tak vlají jako prapory na hradě 😂🏰.
Dojeli jsme na kemp Nový rybník 🌊. Tam byla obrovská kaluž. Páníčkové tomu říkali rybník, ale já bych řekl, že je to kaluž pro obry. Něco se tam pořád mrskalo. Ryby, nebo co 🐟. Nechápu, jak někdo může tak dlouho vydržet ve vodě a ještě se tvářit, že je to normální.
A pak jsem viděl ceduli 25 tun. Tak jsem si oddechl. To mě ještě unese 😄. Ha ha ha. Já vím, já vím, jsem pořád štíhlý hoch, jen mám prostě výraznou osobnost a trochu větší tlapky 🐾.
Na procházce jsem šel s paničkou a byl jsem naprosto vzorný 🚶♀️🐕. Žádný tyjátr, žádné drama, žádné „Theo, ne!“ Prostě kráčel jsem jako psí král, který ví, že je velký, krásný a že na něj všichni tajně koukají 👑🤍.
A pak přijela hodná teta Janička z Budějovic 🚗❤️. Přivezla staré slepičky k nám na dožití a k tomu dobroty pro zvířátka 🐔🎁. Takové lidi mám rád. Lidi, kteří myslí na ty, co už nejsou mladí, dokonalí a nejvýkonnější, ale pořád si zaslouží lásku, klid a bezpečí. A protože se teta Janička stará o naše zvířátka, která mám já na starost, tak jsem ji samozřejmě po pár bafnutích uznal 😄🐾. To musíte chápat. Já jsem bezpečnostní oddělení. Nejdřív kontrola, potom piškot, potom kamarádství 🍪. A pak už jsem byl jak beránek a pěkně jsem se socializoval 🐑.
Taky se vypouštěly vodní želvy do nádrže 🐢💦. Ty se tvářily, že jim to celé patří. Já je pozoroval a říkal si, že želva je vlastně dost zajímavý tvor. Má vlastní domeček, nikam nespěchá, nikoho moc neposlouchá a když se jí něco nelíbí, prostě se zavře 😄. To je docela dobrý životní styl.
Na farmě se mezitím chystalo otevření zooparku 🏡🐾. Všude se uklízelo, připravovalo, rovnalo, kontrolovalo a já už jsem se nemohl dočkat návštěvníků. Hlavně těch cizáků 😁. Už jsem si říkal, jak přijdou a já je všechny slavnostně povalím radostí. Ale pssst, to jen mezi námi 🤫. Panička tvrdí, že tohle není úplně oficiální plán programu.
Pak přišla Filipojakubská noc 🌙🔥.
Měsíc svítil, večer byl kouzelný a najednou jsme v kurníku uviděli něco nádherného. Slepička spinkala a zpod jejího křídla na nás vykukovala malinká hlavička kuřátka 🐔🐥. Takové malé světýlko do tmy ✨. Skoro jako já, když se rozsvítím ve tmě svou bílou srstí. Jen já jsem teda trochu větší kuřátko 😄🤍.
A pak přišel den D 🎉. První návštěvy. Otevřeno. Lidé. Děti. Zvířátka. Radost 🐾❤️. A víte, kdo si to užil nejvíc? Kačer Jeníček 🦆. Ten byl středem vesmíru. Všichni ho hladili, mazlili a obdivovali. Já jsem koukal a říkal si: „Dobře, Jeníčku, dneska máš slávu ty. Ale počkej, až jednou lidi pochopí, že největší atrakce jsem tady já.“ 😄👑
Já jsem si to ale užil taky. Přišla cvičitelka pejsků a já jsem ukázal, že umím pracovat s cizími lidmi 🐕🦺. Teda nejdřív jsem si samozřejmě musel párkrát bafnout, aby všichni věděli, že jsem Theo a nejsem žádný plyšák na objednávku 😁. Ale jakmile panička řekla, že je všechno v pořádku, začal jsem spolupracovat. Kdo přijde dovnitř, je s paničkou kamarád a chová se slušně, toho nechám být. Dokonce umím být i moc hodný 🤍. Jen se to nesmí říkat moc nahlas, aby mi neklesla pověst velkého strážce.
A dneska? Dneska byl další velký den 🎾🐾! Měl jsem velikou hru bez košíku, s míčkama a hračkama, a to vám řeknu, člobrdíkové, to byla paráda 😄. Lítal jsem, radoval se, hrál si a byl jsem prostě šťastný pes.
A pak jsme zase jeli autem na kemp Nový rybník 🚗🌊. Tentokrát dokonce s koupáním! No… koupáním. Šel jsem tam alespoň po kolena 😄🐕💦. Ne že bych se bál, to vůbec ne. Jen jsem si říkal, že takový majestátní pastevec musí vstupovat do vody důstojně, pomalu a s rozvahou. Více příště… 😎
Takže takový byl můj týden. Plyšový pes v pelíšku 🧸, DNA detektivka 🧬, Felinka s Charliem 🐰❤️, slepičky v mojí blízkosti 🐔, výlet Kuginou 🚗, rybník 🌊, želvy 🐢, Janička 🎁, kuřátko pod křídlem 🐥, první návštěvníci 🎉, kačer Jeníček jako celebrita 🦆 a moje dnešní velká hra bez košíku 🎾.
A já? Já se učím. Každý den trochu víc 🐾. Učím se, že farma není jen území, které se hlídá. Je to domov 🏡. A v domově se neštěká na všechno, co se pohne. Někdy se jen leží, dýchá, pozoruje a hlídá tak, aby se všichni cítili v bezpečí 🤍.
Váš Theo,
velký bílý pastevec, odborník na bafnutí, plápolající pysky a stále lepší farmářské vychování 🐾🤍
