Zdravím vás.
Jsem Theo. Středoasijský pastevecký pes. Velký bílý ochránce Farmy Kapsa, profesionální pozorovatel, odborník na podezřelé zvuky, pytle s piškoty a velmi důležité věci, které lidé často nechápou. 🐶👑
A protože panička říká, že je konec týdne a je čas na deník, tak jsem se toho ujal já. Upřímně, bylo na čase. Lidé to občas moc okecávají. Pes jde rovnou k věci. Tedy pokud nejde zrovna kolem miska. 🐾
Tento týden se na farmě zase děly věci. A já jsem samozřejmě všechno viděl. Něco zblízka, něco z dálky a něco přes plot, protože prý „Theo, tohle není pro tebe“. Což je velmi podezřelá věta. Většinou znamená, že je to přesně pro mě. 😄
Kačer Jeníček a jeho velký návrat plyšáka 🦆🧸
Kačerovi Jeníčkovi dorazil jeho starý plyšák.
A Jeníček byl nadšený.
Nechápu úplně, proč má kačer plyšáka. Já bych raději pytel piškotů, stehno, nebo aspoň kus sýra. Ale uznávám, že každý tvor má svoje radosti. Jeníček se tvářil, jako kdyby se mu vrátil nejlepší kamarád z dlouhé cesty kolem světa. 🦆💛
Lidé říkají „jen plyšák“.
Já říkám: chyba.
U nás na farmě není nic „jen“.
Jen plyšák může být domov.
Jen deka může být bezpečí.
Jen staré místo může být celý svět.
Takže Jeníčku, chápu tě. Hlídám ti ho. Ale nežádej mě, abych ho nosil. Od toho jsou kačeři. 😄🧸
Králíčci rostou a Ťuňťa otevřel akademii pukliček 🐰🎓🥕
Králíčci rostou. A rostou rychle. Ještě chvíli a budou si sami psát adopční smlouvy.
Tento týden je Ťuňťa začal učit zvedat pukličky a hledat pod nimi pamlsky. To považuji za velmi důležitý výcvik. Konečně někdo na farmě pochopil, že hlavní smysl života je najít jídlo tam, kde ho člověk schoval. 🐰🥕
Ťuňťa jim předvádí postup:
očichat,
zamyslet se,
šťouchnout čumákem,
zvednout pukličku,
sežrat dobrotu,
tvářit se nevinně.
Výborný systém. Schvaluji. 🐾
Miminka koukají jako malí studenti první den ve škole. Ještě přesně nevědí, co dělají, ale už tuší, že pod věcmi se může skrývat jídlo. A to je poznatek, který se v životě neztratí. 😄🐇
Já bych jim mohl dát přednášku „Jak najít piškoty i přes zavřená vrata“, ale panička tvrdí, že to není vhodné. Škoda. Měl jsem připravenou prezentaci.
Pan Krabs a jeho kuličková mise 🦀⚽
Pan Krabs si hraje s kuličkou.
Ano. Krab. Kulička. Sportovní výkon. 🦀⚽
Nevím, jestli hraje fotbal, kulečník, nebo připravuje tajný krabí plán na převzetí farmy. Ale sleduji ho. Velmi pečlivě.
Krab totiž nevypadá, že si „jen hraje“. Krab vždycky vypadá, že něco ví. Že má strategii. Že čeká na správný okamžik. A pak jednou ráno přijdeme a na dveřích bude nápis:
„Farma Krabs. Lidé krmí. Psi respektují.“ 😄🦀
Zatím ho nechávám. Kulička je bezpečná. Ale mám ho v patrnosti.
Běloušek odešel za duhový most 🤍🌈🐓
Tenhle týden byl ale i smutný.
Za duhový most odešel kohoutek Běloušek. Bylo mu sedm let. 🤍
Já jsem pes, takže o kohoutích věcech nemluvím tolik jako slepice, ale Běloušek byl osobnost. Takový ten typ, co projde dvorem a všichni vědí, že právě proběhla kontrola.
Měl svůj styl. Svoji důstojnost. Svoje ranní hlášení. A svoje místo na farmě.
Teď po něm zůstalo ticho. A to je na farmě vždycky poznat.
Protože když odejde někdo, kdo tu byl dlouho, nezmizí jen zvíře. Změní se celý kousek dvora.
Běloušku, měj se krásně za duhovým mostem. A kdyby tam někdo potřeboval budíček, ty už budeš vědět, co dělat. 🌈🐓🤍
A teď vám něco řeknu jako středoasiat 🐾❤️
Tento týden paničku hodně dojal příběh o malé fence středoasiata. A mě taky. Protože se mě to týká. Jsem taky SAO. Velký, bílý, důležitý a podle lidí občas „svérázný“. Já tomu říkám inteligentní. 😄
Pán si přivezl štěňátko. Malou fenečku.
Od chovatele měl řečeno, že má být venku v kotci. Tak jí tam všechno připravil. Pelíšek, místo, zázemí. Chtěl to udělat správně.
Jenže fenečka byla smutná.
Najednou bez maminky. Bez sourozenců. Bez tepla. Bez známých vůní.
A pán nebyl zlý. Naopak. Bylo mu jí líto, tak si ustlal v kotci vedle ní, aby nebyla sama. Jenže po dvou nocích byl zmrzlý jako rampouch. ❄️
Tak zavolal kamarádce, která také chová středoasiaty, a ptal se, co má dělat.
A ona mu řekla v podstatě:
„Vezmi ji domů do tepla. Panebože. Kašli na takové rady. Je to štěně. Potřebuje lásku.“ ❤️
A to je celé.
Krátké. Jednoduché. Pravdivé.
Štěně nerozmazlíte tím, že mu dáte teplo.
Nerozmazlíte ho tím, že ho vezmete k sobě.
Nerozmazlíte ho tím, že mu pomůžete přežít první smutné noci bez mámy.
Naopak.
Když malé zvíře necháte samotné ve strachu, můžete ho porouchat. Když mu dáte bezpečí, pomůžete mu vyrůst. 🐾
A teď poslouchejte dobře, protože to říkám já, Theo, středoasijský pastevecký pes:
Respekt se nedělá zimou.
Respekt se nedělá samotou.
Respekt se nedělá tvrdou rukou.
Respekt se dělá důvěrou. ❤️
Pes není lepší proto, že se člověka bojí. Pes je lepší proto, že člověku věří.
A jestli má být ze štěněte jednou silný ochránce, potřebuje nejdřív vědět, že má domov. Ne že svět je od prvního dne studený kotec a „tak si zvykej“.
Tohle si prosím zapamatujte. Hlavně ti, kteří tvrdí, že velký pes potřebuje tvrdost. Ne. Velký pes potřebuje spravedlivého člověka. Klidného člověka. Čitelného člověka. A když je ještě mimino, potřebuje teplo a lásku.
Protože i středoasiat, než začne hlídat svět, byl nejdřív malé štěně, kterému se stýskalo. 🐶❤️
Co jsem z toho týdne pochopil já, Theo 🐾
Jeníček potřeboval svého plyšáka. 🦆🧸
Králíčci potřebují Ťuňťu a pamlsky. 🐰🥕
Pan Krabs potřebuje kuličku a možná vlastní ligu. 🦀⚽
Běloušek měl své místo a navždy ho mít bude. 🐓🌈
A malé štěně potřebuje náruč, ne studenou lekci života. ❤️
Lidé tomu někdy říkají výchova.
Já tomu říkám selský rozum.
Když je někdo malý, smutný a sám, nepomůže mu tvrdost. Pomůže mu někdo, kdo řekne: „Pojď, tady jsi doma.“
A to je celé kouzlo Farmy Kapsa.
Tady se neřeší, jestli je někdo „jen“ kačer, „jen“ králík, „jen“ krab, „jen“ kohout, nebo „jen“ pes. Tady má každý svůj příběh. A někdy je ten příběh schovaný v plyšákovi, někdy pod pukličkou, někdy v kuličce a někdy v promrzlém pánovi, který nakonec pochopil, že štěně nemá zůstat samo venku jen proto, že to někdo řekl.
Tak zase příští neděli.
Já jdu hlídat farmu, zkontrolovat situaci kolem piškotů a nenápadně sledovat Pana Krabse, protože tomu s tou kuličkou pořád úplně nevěřím. 🐾🦀😄
Váš Theo
velký bílý ochránce Farmy Kapsa, odborník na důvěru, piškoty a podezřelé kuličky 🐶🤍✨
A máme ještě jednu krásnou novinku. 🥹✨
O Theovi a jeho paničce se píše v časopise Můj čas na kafíčko pro ženy, který vyšel tento týden. Najdete nás na stranách 30–31 v rubrice „Mají náš obdiv – O ženách, jež si ho zaslouží“. Tak jestli ho potkáte v trafice, vezměte si ho domů ke kafíčku. ☕🐾💛
