Všechno to začalo úplně nenápadně.
Na Facebooku na mě vyskočil článek Teplického deníku.
Psali tam o pejskovi z útulku AniDef, kříženci pasteveckého psa, který už rok čeká na domov.
A nějak se mi ten chlupáč dostal pod kůži.
Ti, kdo nás sledují, vědí, že v létě nám po dlouhé nemoci odešel náš psí parťák Samík.
A zůstalo po něm doma takové… tiché místo. 🐾
Tak jsem vyplnila adopční formulář.
A hned druhý den mi volala Ing. Kristina Nowakowska, zakladatelka útulku AniDef. Domluvily jsme se na první návštěvě.
🐶 První setkání
Do útulku jsem vyrazila s dcerkou Baruškou.
Theo nás přivítal… no… řekněme lehce pastevecky.
Trochu vrčení, trochu testování.
Ale pak přišel piškot.
A bylo jasno.
Theo usoudil, že bych možná mohla být jeho člověk. 😄
Vyrazili jsme na procházku a Theo najednou nevěděl, co všechno předvést:
🐾 sedni
🐾 pac
🐾 koukej jak jsem šikovný
Baruška si ho získala během pár minut.
V útulku nás ale upozornili, že Theo nemusí úplně chlapy, takže by bylo dobré přijet ještě jednou – tentokrát i s manželem.
🚗 Druhá návštěva… která dopadla trochu jinak
Jenže víte, jak to někdy je.
Plán byl ještě jedna návštěva.
Realita?
Při druhé návštěvě jsme si Thea s dcerkou Štěpánkou rovnou odvezly domů. 😄
Dostali jsme k němu také „návod“.
A poznámku, že na Thea by to chtělo spíš úplně speciální návod.
Jenže jedna věc byla jasná už při odjezdu.
Theo totiž jel domů v pátek třináctého.
Pro mnohé je to prý smolný den.
Ale pro Theouška to byl den, kdy se mu po roce čekání změnil život.
Den, kdy jel domů. 🐾
🎥 Poslední hvězdné vystoupení v útulku
Theo ještě před odjezdem stihl předvést pár hvězdných výkonů pro kameru a foťáky, aby měl útulek hezký příspěvek.
Pak zkontroloval, co dostal na cestu od Happy Dog za dobroty a do obchudku si šel vybrat nový fešácký obojek.
…a nastoupil do mého malinkého autíčka Volkswagen Polo.
Což byl pohled sám o sobě. 😄
Velký chlupatý pastevec a malé městské autíčko.
V útulku to byl miláček ošetřovatelek, takže děvčata brečela.
🥪 Zastávka na svačinku
Po cestě jsme zastavili v drive bageterii.
Paní u okénka se podívala na Thea a bez váhání řekla:
„Čau fešáku.“ 😄
Theo byl spokojený.
Seděl u okýnka a pozoroval svět.
Ten den kolem nás projelo snad všechno:
🚓 policie
🚑 sanitka
🚒 hasiči
Theo všechno zvládl naprosto v klidu.
🐕 Seznamování s novým páníčkem
Po příjezdu na farmu jsme podle instrukcí šli na první procházku s páníčkem Jakubem.
Theo předvedl klasické pastevecké:
„BUF BUF, JÁ JSEM TADY ŠÉF!“
Takže nastala osvědčená taktika…
ignorace.
Večerní venčení už proběhlo bez hromování.
Jakub a Theo chodili kolem sebe jako dva psi, kteří se tváří, že o sebe vůbec nemají zájem…
…ale zároveň se rozhodli, že se zatím nesežerou. 😄
🐇 A pak přišel divoký králík
Samozřejmě – Theo je pastevec.
A pastevci mají energii.
Když uviděl divokého králíka, předvedl svou sílu.
Já uklouzla v bahně…
…a elegantně se vyválela na zemi.
Theo se ale zastavil.
Funguje.
Je to jen o tréninku a o tom, aby jsme se spolu naučili nový život.
🏠 První krok do domu
Když jsme poprvé otevřeli dveře domu, Theo se zastavil.
Stál tam.
A přemýšlel.
Asi pět minut.
Neznal to.
Nevěděl, co je dům.
Pak se najednou rozhodl.
Bez nátlaku.
Bez přemlouvání.
Prostě vešel dovnitř.
Možná poprvé v životě.
🐻 Velký pes, který spí jako miminko
Večer šel Theo spát.
Psi z útulku v nové rodině často první týden hodně spí.
Potřebují zpracovat všechny změny.
Když jsem k němu večer přišla, položil si na mě hlavu…
…a okamžitě tvrdě usnul.
Velký obr.
Lední medvěd.
A najednou spí v náručí jako malé miminko.
Tohle se nedá popsat.
To se prostě musí zažít. 🐾
